Moje cesta dechu
Začátek mé cesty poznání sebe skrze dech byl na počátku mé jógové cesty, když jsem více začala pozorovat sebe skrze pohyb a postupně pozornost přešla i k dechu. Zjistila jsem, že nejsem schopna udělat ani dva plynulé nádechy a výdechy. Dech byl nepravidelný, různě se zasekával... Čím víc jsem se soustředila, tím to bylo horší.
V tu chvíli mi však bylo jasné, že můj dech odráží můj způsob prožívání a že jeho kořeny jsou v raném dětství. A taky to, že je to cesta ke změně.
Od té doby jsem prošla mnoha fázemi. Od pokusů pouze plynule dýchat, přes různé techniky pránájámy, dechové terapie jako Rebearthing, dechové techniky jako Wim Hofova technika, Oxygen Advantage, Butejkova metoda... hltala jsem spoustu informací a studovala různé přístupy k dechu. Z každého jsem si vzala dílek do mé kompletní skládačky.
Ale hlavně - objevovala jsem spoustu nových vjemů a pocitů v sobě. Začala jsem se díky dechu dostávat do stavů meditace a vnitřního klidu, do stavů, kdy mě myšlenky přestávaly ovládat a já najednou věci viděla z odstupu.
Zjistila jsem, že začínám jinak reagovat v různých situacích, že nereaguju emočně jako dřív, ale mám možnost volby jednat z pozice klidu. Bylo to pro mě neuvěřitelné zjištění a velké osvobození. Díky dechu si dokážu mnohem víc užít každý okamžik, jako by se mé prožívání rozšířilo.
Moc mě těší své zkušenosti předávat dál.
Mé poznání
Každá fáze, každá technika, každá praxe mě něčím obohatila. Občas to byl i krok zpět, ale i to je někdy k získání poznání potřebné. Po fázích "tréninku" dle určitých postupů, ať už jógových či různých dechových metod, díky kterým jsem mohla vnímat, jak na ně mé tělo reaguje, jsem přešla k metodám čistě intuitivním. Naše tělo má moudrost a ví, jak se k ní navrátit. Pro někoho jsou techniky a postupy na cestě důležité a držet se jich určitou dobu pro ně znamená pokrok. Jiným je to úplně proti srsti a představa, že se budou muset držet nějakého postupu a ještě každý den určitou dobu v nich vyvolává velký odpor.
Je skvělé, že cest je spousta, každý si může najít tu svou. A tak je to v pořádku, protože každý jsme jiný a máme za sebou jiné prožitky a zkušenosti.
Vědomé dýchání mě provází každý den, během dne si dávám několik zastavení s dechem, s propojením sama se sebou. Každé zastavení je jiné, nechávám na těle, ať si řekne, co je pro něj teď nejlepší. Co mu udělá nejvíc dobře. Každé mě však přivádí zpět k sobě, ke svému zdroji klidu a bezpečí, kde mi je dobře.
Motto
"Vytvářejte si sami sluneční paprsky.
Nehledejte krásu a sluneční svit tam venku.
Ponořte se do dýchání. Nádech….Výdech…
Vaše vědomí tak začne pronikat dovnitř, kde se cítíte bezpeční.
Vneste do svého srdce klid a mír.
Vědomé dýchání posiluje a léčí.
Když venku zuří bouře, budete vědět, jak se máte vrátit zpátky k sobě.
Dobře pečujte o svůj ostrov – tam uvnitř je překrásně.
Váš bezpečný ostrov je vždy s vámi, ať jste kdekoli.
V rozbouřeném oceánu života najdete útočiště ve svém nitru."
Thich Nhat Hanh